12. den: Karlskrona - Bergkvara

Některé dny jsou slunečné a jiné zase deštivé. Pršet začalo už večer a tím pádem i cesta na vzdálený záchod byla ještě náročnější. K ránu sice pršet přestalo, ale zase nás vzbudily vrány, které křičely na lišku, jež nám kradla pytlík s odpadky.
Tím pádem jsme dnes vyrazili docela pozdě.
Výjimečně jsme dnes dorazili k restauraci, která byla tam, kde ji mapa slibovala a byla nejen otevřená, ale měli dokonce výhodné polední menu. Dali jsme si místní specialitu Arontorps kroppkakor med grädde & lingon (bramborové koule plněné mletým masem se smetanou a brusinkami).
Kombinace dost divoká, ale bylo to výborné. 
Odpoledne už následoval jen závod s deštěm, takže kromě jedné pobořené pevnosti s dělem
 jsme nikde už nestavěli a vše jsme si jen letmo prohlédli za zběsilého šlapání. 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

1. den: Vysoké Mýto - Jičín

Obrázek
Dnes ráno jsme si v Mýtě vyzvedli kolo a vyrazili jsme na naše další putování. Cílem byl Jičín, který je v půli cesty do Česko-Německo-Polského trojmezí. Cesta se dost vlekla, protože jsme celou dobu bojovali s protivětrem. Díky pozdnímu startu jsme na oběd dorazili ještě celkem svěží.  Po výborné rybě se chvíli nálada zlepšila, ale už poblíž Hradce Králové se začala objevovat trudomyslnost a kolem osmdesátého kilometru už došly i síly, takže zmrzlina v zahradnictví byla jasná volba. Majitel byl navíc spřízněná duše, protože také rád cestuje na kole, takže když se dozvěděl, kam jedeme, zmrzliny nám daroval.  Po příjemné výměně cestovatelských zážitků se nám jelo výrazně veseleji a jako bonus jsme minuli intenzivní déšť kolem Jičína. 
Další informace

Návrat domů

Obrázek
Sedíme ve vlaku z Brna do Olomouce, protože to počasí už přestává být vtipné.  Domů jsme s přestávkami jeli 3 dny. První den jsme navštívili Oslo a tam jsme opakovaně zmokli.  Pak jsme se zastavili v Trelleborgu a opakovaně jsme zmokli. Cestou a na všech čůracích zastávkách většinou pršelo. Také v Brně pršelo, výjimečně chvilku, co jsme jeli ze Zvonařky na hlavní nádraží přestalo, ale určitě nás přešel nápad jet z Brna do Olomouce po vlastní ose... Nyní tedy doufáme, že v Olomouci bude jen přeháňka.  Ale aby to neskončilo takto uplakaně: Norsko je nádherné,  jsme rádi, že jsme to viděli na vlastní oči a že jsme se svěřili do rukou odborníků, protože tato drsná krajina nenabízí svá bohatství zadarmo a je potřeba si pořádně máknout a trochu vystoupit ze své komfortní zóny. 
Další informace