14. den: Färjestaden - Köpingsvik

Druhý slunečný den v řadě, dokonce tak slunečný,  že se během cesty stihla nabýt powerbanka ze solárního panelu. 
Na ostrově Öland jsme dnes projeli jeho jižnější půlku a to, co tu vidíte na každém kroku, jsou zejména větrné mlýny
a spousta kamenných zdí či jiných staveb.
To ale nebylo to nejpodivnější, co jsme potkali: hned na první zastávce přijela větší skupinka švýcarských cyklistů a mezi nimi další lehokolový tandem (Pino).
Když jsme se dostatečně pochlubili svými stroji, byl čas zase hledat něco k jídlu, což jak už mnozí tušíte, bývá ve Švédsku občas problém. První restaurace byla zrušená už léta, druhá otvírá až večer a poslední záchrana byla jakási prodejna sladkostí, ze které se vyklubala kavárna. Sandwich a zákusek s kávou nás zasytily
a mohlo se pokračovat na dva zámky, z nichž první už roky není asi úplně obyvatelný
a ten druhý je docela dobře schovaný v královské zahradě se vstupným...
Dnešní kemp opět nabízí dlouhé procházky vodou, tentokrát ale výrazně teplejší. 

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

1. den: Vysoké Mýto - Jičín

Obrázek
Dnes ráno jsme si v Mýtě vyzvedli kolo a vyrazili jsme na naše další putování. Cílem byl Jičín, který je v půli cesty do Česko-Německo-Polského trojmezí. Cesta se dost vlekla, protože jsme celou dobu bojovali s protivětrem. Díky pozdnímu startu jsme na oběd dorazili ještě celkem svěží.  Po výborné rybě se chvíli nálada zlepšila, ale už poblíž Hradce Králové se začala objevovat trudomyslnost a kolem osmdesátého kilometru už došly i síly, takže zmrzlina v zahradnictví byla jasná volba. Majitel byl navíc spřízněná duše, protože také rád cestuje na kole, takže když se dozvěděl, kam jedeme, zmrzliny nám daroval.  Po příjemné výměně cestovatelských zážitků se nám jelo výrazně veseleji a jako bonus jsme minuli intenzivní déšť kolem Jičína. 
Další informace

Návrat domů

Obrázek
Sedíme ve vlaku z Brna do Olomouce, protože to počasí už přestává být vtipné.  Domů jsme s přestávkami jeli 3 dny. První den jsme navštívili Oslo a tam jsme opakovaně zmokli.  Pak jsme se zastavili v Trelleborgu a opakovaně jsme zmokli. Cestou a na všech čůracích zastávkách většinou pršelo. Také v Brně pršelo, výjimečně chvilku, co jsme jeli ze Zvonařky na hlavní nádraží přestalo, ale určitě nás přešel nápad jet z Brna do Olomouce po vlastní ose... Nyní tedy doufáme, že v Olomouci bude jen přeháňka.  Ale aby to neskončilo takto uplakaně: Norsko je nádherné,  jsme rádi, že jsme to viděli na vlastní oči a že jsme se svěřili do rukou odborníků, protože tato drsná krajina nenabízí svá bohatství zadarmo a je potřeba si pořádně máknout a trochu vystoupit ze své komfortní zóny. 
Další informace