25. den: Nossebro - Trollhättan

První dnešní cíl byl jasný: thajská restaurace. Objevili jsme ji loni a zanechala takový dojem, že jsme ji letos nemohli vynechat.
Poučeni z loňska jsme už Trollhättanem pouze neprojíždĕli, ale nechali jsme si celé odpoledne na lepší prozkoumání místních vodních staveb. 
Hlavní přání bylo vidět obří zdymadlo také v chodu, čehož jsme se loni nedočkali.
A to se povedlo hned několikrát.
Dále jsme navštívili místní muzeum, což jsme loni také nestihli a hned bylo jasné, že ten domnělý zlatý hřeb je jen jedno zdymadlo ze šesti v řadě a že tudy plují i obří nákladní lodě. Nejspíš tedy bude potřeba si zde příště naplánovat víc než jen jedno odpoledne...
I letos se nám u zdymadel rozpršelo, 
takže jsme si v dešti zajeli pro zákusek a zbytek času budeme schnout v nádherné jídelně kempu.


Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

38. den: Hemsedal - Ål

Obrázek
Budíček byl dnes velmi brzy a navíc jsme opouštěli kemp a přesouvali se na jih. Po třech hodinách jízdy autobusem jsme se nemohli dočkat, až vyjedeme na kole, i když jsme věděli,  že nás čeká minimálně hodina prudkého stoupání.  Sluníčko se dnes opravdu snažilo, takže panoramata byla opravdu nádherně vidět.  Oběd jsme si namazali u jezera, které bylo skoro v nejvyšším bodě dnešní trasy. Cestu dolů nám pro jistotu zpestřila menší průtrž, ale než jsme dojeli dolů, zase jsme uschnuli. Bohužel místní zpevněné cesty za deště značně špiní kolo i jezdce, takže jsme na závěr museli kolo vysvobodit z nánosu písku. 
Další informace

39. den: Rallarvegen

Obrázek
Včera to vypadalo, že kvůli počasí už kola nevytáhneme, ale ráno se to malinko vylepšilo a tak jsme vyrazili podél železniční trati na nejvýše položené norské nádraží.  Kromě trati se cestou daly obdivovat i různé další zajímavosti, třeba dřevěná visací lávka přes řeku.  Cestou jsme kromě panoramat také viděli ledovec. Byl sice až za jezerem, ale byl tak velký, že to vůbec nevadilo. Na nádraží byl ve vzduchu mezi budovami vagón a také šlapací drezína. Dnes jsme zmokli jen cestou k nádraží a odpoledne při nakládání kol do vleku...
Další informace

37. den: k jezeru Lemonsjøen

Obrázek
Dnešní den byl po týdnu konečně letní. Vyrazili jsme ještě v oblačném počasí, ale sluníčko se brzo probojovalo skrz mraky a odpoledne bylo vyloženě nádherně.  Trasa vedla často nahoru, občas i dolů, jen po rovině skoro vůbec. První delší a prudší klesání odhalilo, že zadní brzdy, byť letos měněné, už jsou zralé na výměnu, takže jsem cestou udělal drobnou údržbu a kovový zvuk zase rychle zmizel. Dnešní dlouhé stoupání bylo proti včerejšku o malinko méně příkré, ale baterka se opět musela v půli kopce měnit.  Nahoře jsme si kromě občasného sluníčka užili spoustu výhledů na zasněžené vrcholky i jezera v údolí.  Během sjezdu k jezeru již sluníčko získalo převahu.  A poslední dva kilometry ke kempu jsme projeli skrz lokální, ale intenzivní přeháňku, takže ani dnes to nebylo úplně bez deště. 
Další informace