29. den: Bovallstrand - Galtö

Konečně slunečné ráno. Moc jsme nemuseli spěchat, takže jsme se balili s rozvahou a cestou jsme občas i zastavili na nějakou tu fotečku.
Příjezd do "obědové" destinace již samotnou intenzitou dopravy dával tušit, že tady bude turistů víc, než bychom chtěli. 
Nádherný výhled je na jednu stranu super, ale hladového by spíš zasytila pořádná porce jídla aspoň za trochu běžnou cenu.
Chuťově to byl naprosto delikátní předkrm, jen ta cena odpovídala několika chodům rodinného oběda. 
Ještěže jsem se musel soustředit na jízdu kvůli velkému provozu a spoustě zajímavostí kolem cesty, a tím pádem jsem na kručící žaludek rychle zapomněl.
Dnes bydlíme opět na ostrově, ale poprvé je to ostrov, který po jeho cca kilometrové silnici stihnete projít za pár minut.
Toto je fotka z kopce na konci ostrova, kde vlevo hned za těmi stromy je začátek ostrova s příjezdovým mostem.

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

1. den: Vysoké Mýto - Jičín

Obrázek
Dnes ráno jsme si v Mýtě vyzvedli kolo a vyrazili jsme na naše další putování. Cílem byl Jičín, který je v půli cesty do Česko-Německo-Polského trojmezí. Cesta se dost vlekla, protože jsme celou dobu bojovali s protivětrem. Díky pozdnímu startu jsme na oběd dorazili ještě celkem svěží.  Po výborné rybě se chvíli nálada zlepšila, ale už poblíž Hradce Králové se začala objevovat trudomyslnost a kolem osmdesátého kilometru už došly i síly, takže zmrzlina v zahradnictví byla jasná volba. Majitel byl navíc spřízněná duše, protože také rád cestuje na kole, takže když se dozvěděl, kam jedeme, zmrzliny nám daroval.  Po příjemné výměně cestovatelských zážitků se nám jelo výrazně veseleji a jako bonus jsme minuli intenzivní déšť kolem Jičína. 
Další informace

Návrat domů

Obrázek
Sedíme ve vlaku z Brna do Olomouce, protože to počasí už přestává být vtipné.  Domů jsme s přestávkami jeli 3 dny. První den jsme navštívili Oslo a tam jsme opakovaně zmokli.  Pak jsme se zastavili v Trelleborgu a opakovaně jsme zmokli. Cestou a na všech čůracích zastávkách většinou pršelo. Také v Brně pršelo, výjimečně chvilku, co jsme jeli ze Zvonařky na hlavní nádraží přestalo, ale určitě nás přešel nápad jet z Brna do Olomouce po vlastní ose... Nyní tedy doufáme, že v Olomouci bude jen přeháňka.  Ale aby to neskončilo takto uplakaně: Norsko je nádherné,  jsme rádi, že jsme to viděli na vlastní oči a že jsme se svěřili do rukou odborníků, protože tato drsná krajina nenabízí svá bohatství zadarmo a je potřeba si pořádně máknout a trochu vystoupit ze své komfortní zóny. 
Další informace